Hřbitovy v Dolních Hbitech
K lidské civilizaci a kultuře patří také pohřbívání zemřelých. Všude tam kde je kostel, je také hřbitov. V Dolních Hbitech je kostel od 14. století a od té doby zde určitě byl i hřbitov. Poblíž Dolních Hbit se našly také pozůstatky pravěkého člověka, který tam musel být pohřbíván způsobem, jakým se v té době pohřbívalo.
Doba bronzová - pohřbívání
Žárové hroby člověka s kulturou knovízskou (asi 1000 – 800 před n.l.), kterých tu bude zřejmě více, byly nalezeny po polích okolo Vápenického potoka od Radětic až k Luhům, to je i v okolí Dolních Hbit.
Středověké pohřbívání
Podle pamětní knihy smolotelské fary na Makové z roku 1836 popisuje beneficiant na Makové páter František Xaver Frank (str. 127 a další) dolnohbitské hřbitovy tak, že nejstarší hbitský hřbitov se nacházel v minulosti v obvodu dnešního kostela. Autor uvažuje tak, že vezme-li se za zaokrouhlený základ vzniku kostela letopočet 1360, pak jeho zničení po roce 1420 a nakonec obnovu kolem roku 1597 - 1600, lze mít dobu 240 let mezi těmito daty za období, ve kterém zde mohli být bez nesnází pohřbíváni četní zemřelí farní osadníci.
Novověké pohřbívání
Během administrace dolnohbitské farnosti ke Slivici, to je v letech 1660 – 1783 byli farníci pohřbíváni na hřbitově v okolí kostela, a někdy také přímo na slivickém hřbitově, protože slivický duchovní nemohl se vždy z nejrůznějších příčin dostat do vzdálených Hbit.
Úmrtnost okolo tkzv. hladových let 1771 – 1772 byla příčinou, že se začalo pohřbívat i mimo hřbitovní zdi na prostoru mezi farou a vchodem do kostela (před dnešní školní budovou), kde také mezi čtyřmi lipami stával dřevěný kříž. Bylo tomu tak i již dříve, v tkzv. morovém roce 1680, kdy úmrtnost v Čechách, a také ve Hbitech a okolních vesnicích, byla nadměrná.
V roce 1783, kdy byla v Dolních Hbitech oddělením od slivické farnosti zřízena farnost samostatná, bylo rozhodnuto upustit od pohřbívání kolem kostela a nový hřbitov byl zřízen severně od obce v těch místech, kde je dnes. Zpočátku nebyl nový hřbitov tak velký, omezen byl jen příkopem, dodatečně pak obehnán přiměřenou zdí. V okolí kostela se definitivně přestalo pohřbívat v roce 1785 a hřbitov byl postupně rušen.
Jako první byla na novém hřbitově pochována vdova Anna Procházková ze Smolotel, stará 70 let.
Někteří příslušníci vyšší společenské vrstvy, kteří jsou pohřbeni na dolnohbitském hřbitově
Tomáš Bohutínský, narozen 1737 a zemřel 7. září 1826. Sloužil věrně 64 let jako polesný na knížecím Colloredo-Mansfeldském panství.Na jeho náhrobku je uvedeno: „Tento hrobový kámen dal postaviti pan forstmistr dobříšský na Chouzavý bydlící, syn nebožtíka.”.
Nápis na náhrobním kamenu pánů Hennigerů z Eberka, Heřman svobodný pán Henniger z Eberka, narozený 21. ledna 1816, zemřevší 27. dubna 1818, svým rodičům nezapomenutelný”.
Podle úmrtní matriky dolnohbitské, jsou v kryptě pohřbeni ještě Zuzana, dcerka svobodného pána z Hallerů, skutečného plukovníka 28. řadového pěšího pluku, stará 2 léta, skonavší 15. ledna 1826, s ní pak i její starší sestra Alžběta, skonavší 23. května 1820.
Ve hrobce byl dále uložen Arnošt svobodný pán Heniger z Eberka c. k. nadporučík prvního pluku kyrysníků císaře Ferdinanda, narozený 2. září 1806 a skonavší 23. května 1836 v Praze na nervovou horečku.
Pěkný památník v podobě kamenného kříže s rodovým znakem a podstavcem ze žuly má na hřbitově i Adam svobodný pán Skronský z Budčova, držitel smolotelského panství ( hlavní cesta ke kapli – vlevo )
Počínaje rokem 1785 jsou na dolnohbitském hřbitově pohřbeni kněží těchto jmen:
Jan Maršálek pensionovaný farář z Prahy, zemřelý ve Smolotelích roku 1795.
Antonín Klakl beneficiant s Makové (zemř. 1805).
František Menšík makovský beneficiant (1810).
Ignác Kafka rovněž beneficiant s Makové (1815).
Šebestián Votava farář ve Hbitech (1820).
Farář Josef Duras, zemřel roku 1830.
Novodobá historie dolnohbitského hřbitova
Hřbitov byl zřízen na obecním pozemku, musel však být od té doby vícekrát rozšiřován. Roku 1837 nařízeno postavit vedle něho i márnici, v ní byla současně pořízena i krypta, do které byli pohřbíváni někteří majitelé panství ze Smolotel a s nimi pak i kněží, beneficianti z Makové.
V roce 1838 byly vyměřeny současné rozměry hřbitova a začala stavba obvodní zdi.
Obvod má tvar čtverce, rozměr jedné strany 28 sáhů a 4 stopy, to je 50,7 m, celkový obvod
114 sáhů, 2 stopy, to je 204,6 m. Zeď byla nahozena a vrchol byl pokryt cihlami.
Některé další informace o hřbitovu
V roce 1966 byla cesta od silnice až ke hřbitovu vyasfaltována.
Ve stejném roce na podzim byla velká část cesty od křížku osázená lipami, dokončení osázení bylo provedeno v roce 1967.
V roce 1969 byla přímo na hřbitově vykopána studna, do té doby se pro vodu na zalévání
chodilo k potoku u lesa, což byl značný problém, bylo to dost daleko a v případě sucha tam bylo vody velice málo.
V roce 1969 – 70 byla postavena nová kaple ( smuteční síň ), od samého počátku
však byla využívána velice málo, pohřby se konaly buďto z kostela a v posledních 25 letech převažuje konání pohřbů v krematoriu v Příbrami, na hřbitov je potom uložena urna a přivezeny věnce a květiny
Přidělování hrobů v současné době spadá do kompetence Obecního úřadu a počet hrobových míst v letošním roce je 609.
