Z  HISTORIE  DOLNÍCH  HBIT

     Počátky Dolních Hbit sahají do daleké minulosti. Přestože je to obec malá a nenápadná, její historie je velmi bohatá. Vznikla v přesně nezjištěné době, pravděpodobně ve 12. století na tzv. solné stezce, která vedla přes kamýcký hrad Vrš do Prahy.

       Vesnice je zajímavá již svým názvem, který je jediný v celých Čechách. Původně se ve staročeštině nazývala Tba, což znamenalo dbalý ( tedy pečliví lidé ). Později se přejmenovala Tybity, po úpravě jazyka Janem Husem na Tbity a nakonec na Hbity.

       První písemná zpráva o obci je z roku 1325, kdy král Jan Lucemburský prodával kamýcké lovčí lesy s přilehlými vesnicemi panu Heřmanovi z Miličína.

    V Dolních Hbitech se udržuje pověst o tom, že český král Karel IV. v těchto místech zabloudil na lovu, a protože zde chybil, nechal zde postavit kapličku a toto místo nazval Chybity. I když je tato pověst zřejmě nepravdivá, existuje zde jedna zajímavost. Král Karel IV. za doby své vlády osobně jmenoval třikrát kněze pro dolnohbitskou faru. Tento doložený fakt je v našich dějinách ojedinělý, a patrně to znamená, že musel mít ke zdejšímu kraji určitý vztah. Pravděpodobně jezdil do zdejších lesů na lovy a je možné, že si chtěl popovídat se vzdělaným člověkem a třeba i kulturněji přenocovat u zdejšího faráře.

      Hbitům se nevyhnuly ani husitské války. Vojsko Jana Rokycanského, když táhlo na pomoc Žižkovi před bitvou na Vítkově, vyplenilo při své cestě také zdejší vesnici. Husité zbořili a spálili původní starý kostel.

      Během třicetileté války si různí zemani a šlechtici prodávali tuto obec, a tak jako v celých Čech panovala i zde veliká bída a utrpení obyvatel a celé Hbity také vyhořely.

    Po skončení třicetileté války je historie Hbit až do r. 1848 spojena s panstvím v Milíně a ve Smolotelích.