Dolnohbitská restaurace
Stará dolnohbitská hospoda „U Supů“ byla v provozu již za 1. republiky, do konce užívání byla u všech Hbiťáků velice oblíbená a mají na ni určitě velmi hezké vzpomínky. Malé, komorní prostředí, hosté seděli blízko sebe, jeden slyšel dobře druhého, a to všechno mělo něco do sebe.
Doba však šla dál, vnitřek budovy stárnul, a proto přišel názor, že by bylo dobré postavit si ve Hbitech hospodu novou. Myšlenka se ujala, a tak se rozjela akce, která měla slavnostní zakončení 18. června 1977, kdy byla slavnostně otevřena hospoda, která byla postavena vlastníma rukama Hbiťáků, kteří velkou většinu prací prováděli v tkzv. akci „Z“, to znamená zdarma, i když materiál a pozdější odborné práce financoval ONV a Jednota Příbram, která se také po dokončení stala vlastníkem budovy.
Práce na stavbě začaly ve druhé polovině roku 1974. Pro stavbu bylo vybráno místo, které nebylo na návsi, tedy v centru obce, ale vlastně na okraji, což vyvolávalo zpočátku smíšené pocity, že to není ideální prostor. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly zbytečné. Stavba pokračovala v letech 1975, 1976 a v první polovině r. 1977. Každou sobotu od března do listopadu, tak jak to umožňovalo počasí, konaly se brigády, kterých se zúčastňovali snad všichni Hbiťáci od žákovských a dorosteneckých let až po důchodce a v závěrečném období, když bylo potřeba uklízet, tak samozřejmě také ženy. Asi by se těžko hledal někdo, kdo se nikdy žádné brigády nezúčastnil. Pokud ano, jenom proto, že k tomu měl vážný důvod. Na brigádách bývalo plno legrace a účastníci se při práci většinou velmi dobře bavili.
Každým rokem stavba přibývala a rostla. Může se zdát, že celková doba stavby byla dlouhá, ale musíme si uvědomit, že práce se prováděly jen jednou týdně v dopoledních hodinách. Teprve když se začalo přibližovat dokončení, musely se provádět i odborné práce, které již nebylo možné provádět v akci „Z“. Tyto práce prováděli řemeslníci placení obcí během celého týdne.
Blížil se červen roku 1977 a s ním se blížilo také otevření nové hospody. Všichni kdo se nějakým způsobem podíleli na výstavbě, nemohli se již dočkat. Přišel dlouho očekávaný den, to je 18 . června, týden před poutí. V nové hospodě proběhla slavnostní schůze, kde bylo celé období výstavby zhodnoceno, a také byli oceněni ti, kteří se na budování nejvíce ve svém volném čase podíleli. Pak následovala volná zábava, při které nemohla chybět dolnohbitská Švitorka a všichni přítomní si s chutí zazpívali.
Pro mladší generaci a pro ty, kteří v té době v Dolních Hbitech ještě nebydleli musím připomenout, že v červnu 1977 nebyl ještě součástí hospody sál, který se začal přistavovat v r. 1979, dokončen byl v r.1980 a otevřen při Hasičském bále v lednu r. 1981. Sál patří v současné době Obecnímu úřadu Dolní Hbity.
Takže to je stručně k historii postavení dolnohbitské hospody. Psát jenom o postavení však není všechno. Musím se také stručně zmínit o tom, k čemu je hospoda využívána a co pro Hbiťáky vlastně znamená.
Kdyby existovala kronika, která by zachycovala, co všechno se v hospodě za dobu její existence odehrálo, jak se tam lidé bavili v dobré náladě, jak tam zapíjeli špatnou náladu, jak se tam projevovala radost, láska i žal, jak se tam slavilo i nadávalo, musela by taková kniha zaujmout velkou většinu obyvatel.